středa 1. února 2017

Hlavně už si nekupuj žádný knihy!

V polovině ledna jsem letěla na prodloužený víkend do Londýna. Brala jsem s sebou maminku, protože jsem chtěla. A bylo to super. Fičelo a byla kosa, přesně jak byste od lednového Londýna čekali. Temže plynula, chippy chutnalo, garmin mi naměřil, že jsme za tři dny nachodily skoro šedesát tisíc kroků, dvakrát nám skoro uletělo letadlo (ano, můj špíčkový (jak by řekl pan Kaplan) plán cesty měl pár zanedbatelných trhlinek) a všechny památky zastínily luxusní sekce v Harrods'.
Mám skvělýho muže. To říkám pořád, takže tohle tvrzení nikoho nepřekvapí. "Prosím tě, nechceš si teda připlatit normální kufr, když jsou tam ty slevy?" nadhodil pár dní před odletem. Mávla jsem rukou, že se mi to kdyžtak vejde do batohu. "Fakt si tam klidně kup něco na sebe. Vážně!" Komentoval moje balení jednoho trika, kartáčku na zuby a kostky mýdla. "Jenom si proboha už nekupuj žádný knihy!"
Skoro jsem poslechla.
Škoda, že se knihy nedají oblíct...
Na svou obhajobu musím říct, že Nix je Tomův oblíbený autor a A Confusion of Princes je dárek pro něj, Nisá'u l-karantíná je román o transkách v Káhiře a hlavně, když si můžete koupit novou arabskou knihu, tak si ji prostě koupíte, protože to není jako jít do Alberta pro housky nebo do Neoluxoru pro naprosto cokoliv, takových příležitostí je totiž málo, víme?! Our Lady of the Streets je třetí díl trilogie, o tý víc za chvilku, no a Stiletto má krásný přebal (tenhle pádný argument chápe každý milovník krásných přebalů).
Celá tahle hromádka je z ráje geeků, z dvoupatrového obchodu The Another Planet kousek od Britského muzea, plného (toho obchodu, ne muzea) merchandisu k naprosto všem fantasy a sci-fi filmům a seriálům, co vás jen napadnou, komiksů a knih a ó můj ty bože, podepsaných (!!) výtisků. Takže když můžete domů dovézt podepsaného (!!) oblíbeného autora, no tak to tam přece nenecháte, nebo jo?! (No jasně, že ne.)

Nezbývá než přiznat...
Tom Pollock
OUR LADY OF THE STREETS
#0 (opět)
Mrakodrapový trůn, jak se celá trilogie Pollockovy urban YA fatasy jmenuje, pro mě není jen tak ledajaká kniha. Proč? Protože jsem první dva díly, které vyšly v Pasece, překládala, proto. A jelikož se nijak extra neprodávaly (to ohavný provedení knihy s tím určitě nemělo nic společnýho...), překlad a vydání třetího dílu se neplánuje.
To, co je krajně nefér vůči čtenáři (jako u každé správné trilogie i tady končí první i druhý díl solidním cliffhangerem), je vrcholně sprostý vůči překladateli! Kromě autora je to totiž on, kdo s postavami a celým příběhem stráví nejvíc času. Po tolika týdnech a měsících, kdy jsem s nimi žila mám přeci plný knihomolský právo vědět, jak to s nimi dopadne, no ne? Takže chápete, že jsem tam tu knihu prostě nemohla nechat a nemohla jsem ji nepřečíst, když jsem na finále čekala přes dvě roky.
Přestože kvůli věku hlavních postav spadá Mrakodrapový trůn do škatulky young adult, je to především temná urban fantasy, která kritizuje změny v územním plánu Londýna, masovou, bezhlavou výstavbu v City a demolici staré zástavby. V prvním díle se na scéně objevuje Filius Viae, syn Bohyně města, která před řadou let zmizela a s ním celý "druhý" Londýn zalidněný úžasnými postavami (je tu duch odpadků Gutterglass, klér Bohyně navždy uvězněný v kamenných kůžích soch v parcích, v lampách tančící sodíkovky a čistozářní a pod zemí se prohánějí přízraky vagónů metra). Ti všichni stojí proti Reachovi, pánovi jeřábů a jeho ostnaté milence. K Filiovi se přidá Beth Bradlyová, sprejerka a průserářka, kterou doma drželo jen přátelství s Pen Khanovou. A když má Beth pocit, že ji Pen zradila na celé čáře, vrhne se po hlavě do nabízeného dobrodružství. Kniha vrcholí velikou bitvou, po které už nic nebude jako dřív... A jak to tedy bude? Ve druhém díle předává Beth otěže ústřední postavy Pen a ta se vydává do světa za zrcadlem, který je tomu našemu podobný, ale ve skutečnosti je úplně jiný. Vládne tam zrcadlokracie a lidé tam pro jakoukoliv asymetrii ve tváři klidně i zabíjí. Také druhý díl je napínavý, plný fantaskních obrazů a originálních nápadů, i v něm zaznívá sociální kritika a i on končí bitvou. Po ní zůstává Londýn v plamenech a čtenář s očima navrch hlavy.
A já konečně vím, jak to celé dopadne! Jenže jak napsat něco o třetím dílu a vyhnout se spoilerům? Tak alespoň takhle: Je to všechno, co byste od grandiózního finále chtěli. Všechny postavy se vrací na scénu, všechny otázky jsou nakonec zodpovězeny a v samém závěru čeká ta správná jiskřička naděje. Jako odpočinková četba pro ty, kdo nemají problém představit si věci za hranicemi běžných dní, super záležitost.

Aimee Benderová
ZVLÁŠTNÍ SMUTEK CITRONOVÉHO KOLÁČE
#1
Tahle knížka u mě skončila v rámci "Tak si za to vyberte nějakou knihu, jo?" nakladatelský praxe, kdy je podobným bartrem obvykle řešená pomoc s transkripcemi. Nic jsem o ní nevěděla, líbil se mi přebal a hlavně se mi ohromně líbil název. Knížku jsem spolkla bez kousání. Nakonec mi dýl než Zvláštní smutek přečíst trvalo najít si hodinu na upečení onoho citronového koláče z fotky (který je mimochodem moc dobrý!).
Umíte si představit, jaké by to bylo, kdybyste z jídla poznali, jak se všichni, kdo s ním od semínka přišli do kontaktu, cítili? A jaké by to bylo, kdyby se váš geniální, podivínský a samotářský bratr dokázal proměnit ve věci, aby mohl být docela sám? Neumíte? A chtěli byste? Pokud ano, zakousněte se do Aimeeina koláče. Je zvláštní a lehký, čtivý tak, že se až přistihnete, jak neslušně hltáte (třeba v autě a pak vám je, jako mně, zle) a nakonec vás nechá tak trochu prázdné a tak trochu plné (spoiler: Asi jako pokoj po Joeovi, ale s jeho židlí postavenou uprostřed). 
Atmosféra knížky mi připomněla letní podvečery na konci prázdnin, kdy už se blížila škola, do které se vám nechce, ale zatím, ještě chvíli, jste do ní nemuseli - ten lehký smutek nad uplynulým časem se tu vznáší nad všemi postavami, které by mohly a často i měly, ale nakonec to neudělají a neřeknou, protože takový je život. Spousta věcí tak zůstane nevyřčená, spousta emocí schovaná kdesi hluboko a ani celá láska světa občas nedokáže přenést ani přes kopeček za barákem. Díky absenci uvozovek a zdařilému překladu text plyne, jste postavám i dění blíž a blíž, až jste u nich docela blizoučko. Nechte si chutnat, jen vězte, že ta citronová kyselost nemusí šmakovat každému (já ji mám ovšem velmi ráda).

A běhání? Byli jsme na týden v Niedernsillu, je třeba to dál rozvádět?
Jako vždycky jsme bydleli u Romany a její rodiny v penzionu Gassner a jako vždycky to bylo skvělý.
Mrzlo, až praštělo a Rakousko si na nás nachystalo sedm dní sněhu a azurově modrého nebe.
Teploty v noci klesaly vesele pod mínus dvacet, ráno se držely na mínus sedmnácti, takže jsem běhala přes den a málo. Jednak abych nebyla dlouho pryč a druhak v tý kose prostě dlouho nevydržím.
Madlenka začala suverénně lyžovat, což nás naprosto odzbrojilo a já ve volných chvílích četla, pila spoustu piva a kochala se cestičkama ve sněhu a taky zimním Nagelköpflem, který je prostě úžasný v každý roční době.
Niedernsill z kopce
Nagelköpfl

Zapomenout v autě mokrý rukavice, když je v noci venku -25°C je MOC dobrý nápad - aneb jak porazit gravitaci!
Madlenka Wonnová

Nagelköpfl

Jo a konečně, téměř rok po odevzdání, na který bylo tlačeno tak, jako na žádnou jinou předchozí knihu, na níž jsem dělala, vyšel můj překladatelský opus magnum. S ničím jsem se tak nenadřela, výsledek ovšem, nutno říct, vypadá dobře.

5 komentářů:

  1. "Islám" vypadá moc hezky. Mám doma knížku od M. Mendela Muslimové a jejich svět, ale ještě jsem ji nepřečetla (tudíž zatím nemůžu pokukovat po další :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) Napiš mi do mailu adresu, jednu ti pošlu :-).

      Vymazat
    2. Teda, to si nezasloužím (ale napíšu)!

      Vymazat
  2. :) Ty ty knizky konzumujes jako ja vino!..:)
    Vlastne kdyz to ctu, tak si uvedomuji, ze nakonec mimo moje povinne pracovni odborne cteni se casto muj prostor zuzuje na (velmi) popularni tituly, prokladane maximalne necim "bezeckym".. Na jednu stranu ostuda, na druhou stranu vysledek optimalizaci s omezenim na 24hodinovy den:).
    Proto obdiv pro vsechny, vcetne moji nejmilejsi manzelky, kteri jeste stihnou cist i narocnejsi kusy..
    MSF! At to beha a pise! 12:)

    OdpovědětVymazat
  3. Ideální je pak udělat si z knih povolání - anebo je to to nejhorší, co si jako čtenář můžeš provést... ;-) Dokud zvládáš aspoň něco, je to super!

    OdpovědětVymazat

Omlouvám se za kontrolu, ale nějak se mi nepříjemně rozmnožil spam. Díky!