středa 20. května 2015

Za běžce radostnější! aneb Kdo neplácá s námi, plácá proti nám

Před časem jsem narazila na označení hejt. Neměla jsem tušení, co to je, ale záhy jsem to zjistila.

Hejt je v podstatě taková jedová slina. Šlápnutí na kuří oko. Výkřik do tmy. Stížnost směřovanou na lampárnu. Zkrátka a dobře když už vás něco, co beztak nemůžete změnit, sere tak, že to nedokážete držet v sobě a začnete si na to stěžovat, to, co z vás padá, je hejt.

A protože doma už nikoho opravdu ale opravdu moje běžecký hejty nezajímají a ti, co je vydrží poslouchat, umí zatím dohromady asi šest slov a nelze od nich tedy očekávat absolutně žádnou zpětnou vazbu, nezbývá, než to poslat do éteru tudy. 
Jsem jediná, komu se otevře rybička v kapse pokaždý, když si od někoho vyslechne (nebo si někde přečte) tisícerou variantu na: "To běhám pro radost!"? A my ostatní běháme jako pro co? Pro nasrání? Z povinnosti? Pro prachy? Kvůli ženským/chlapům? Ale no tak... Většina z nás je ráda, že doma už nějakou tu Penelopu má a doufáme, že nám kvůli běhání neuteče, protože komu by se chtělo ukrajovat čas, jenž je možný věnovat tréninku, na hledání nějaký nový Penelopy? Peníze ani nekomentuju. Ty do běhání cpeme. Z opačný strany padají maximálně tak propisky sponzorů některých závodů.
Takže přišel čas na zásadní odhalení: to, že někdo běhá víc nebo dokonce i hodně hodně, vede si tréninkový deník, řídí se nějakým plánem, má/nemá hodinky, má/nemá minimalistický boty, chodí na závody, že zkrátka běhá jinak než vy, ještě neznamená, že z toho nemá radost. Co myslíte, že může člověka donutit zvednout se a vyrazit z tepla/chladu nory do deště/vedra? To že jednomu vyhovuje běhat nějak neznamená, že každý, kdo běhá jinak, se obouvá s kudlou na krkavici, kterou třímá Velký duch běhu s krví podlitýma očima, sjetý endorfinama vyplavenýma milionem běžců, kteří zrovna v tu chvíli po celém světě krouží po parcích, lesích, horách, cyklostezkách a pláčou na běhátkách (aniž by si to uvědomovali). Jasně, že ne vždycky je to prima, ne vždycky si to užíváme, ale proboha, co si člověk vždycky užije? A věřte nevěřte tam, kde nechápete, co je radostnýho na konzistenci, úsilí, energii a času věnovanýmu systematickýmu pobíhání, tam já nejsem schopná vidět radost ve dvou pětikilometrech týdně. Co na tom je příjemnýho? Dýl se chystám než běžím, nikam se neposunu, furt se budu akorát ploužit šnečím tempem, furt budu funět a furt budu čekat, kdy mě to začne bavit a nezbude mi, než se v duchu zaklínat mantrou: já-to-ale-dělám-pro-radost-já-to-ale-dělám-pro-radost...



A když jsme u těch závodů, nesmí chybět větička: "To  si to chci hlavně užít!" Co je tohle za kokotskej alibismus? Proboha, na závody se snad jde závodit, ne? Co je to vůbec za strašlivej trend, chodit si "užívat" závody? To si jako zaplatíte startovný, trmácíte se kamsi v přesně stanovený den a čas (čímž samozřejmě jdete proti podstatě běhání - oné svobodě a volnosti, která z něj činí snad nejdostupnější sport vůbec), abyste tam pak běželi stejně, jako běháte každý jiný den? Není samotnou podstatou závodů to, že by měly být jakýmsi vyvrcholením předchozí přípravy? Že by měly být krokem na cestě kamsi? Že by se měly odlišovat od běžnýho dne? Vysvětlí mi někdo podstatu onoho závodního "užívání", který se dává do protikladu k - ehm - závodění? Proč tam teda chodíte, když nechcete závodit? Nikdo přeci neříká, že je cílem každýho porazit támhle Radka Brunnera nebo Núrii Picas (anebo 12Honzu, Honzu Bartase nebo čarodějku Zuzku, Lídu atd., dosaďte si své Hrdiny všedních dní), my normální smrtelníci většinou soupeříme maximálně tak se sebou, se svýma limitama, hlavou, maximálně tak támhletím chlapíkem v modrým tričku nebo touhle slečnou v růžových podkolenkách, který nás přece sakra nemůžou dát. Jestliže v sobě člověk nemá nějakou touhu po vítězství (a nemusí to znamenat hned bednu), co ho pak žene do cíle? Nic? Tak znovu: proč za to někdo platí? S kamarády se přeci můžeme sejít i tak. Na výletě taky nutně nemusíme mít na břiše přišpendlený startovní číslo. Nebo je to o těch startovních číslech? A medailích? (A tričkách a igelitkách plných reklamních kravin?) O tom, že můžeme kámošům na sociálních sítích napsat: Byl jsem tam! ?? 

Protože oni nás pak poplácají nulama a jedničkama po ramenou. 
A to nám dělá dobře. (Mě nevyjímaje.)

Jasně. Není nad to nechat se podrbat za uchem. Kdo tvrdí, že mu chvála nedělá dobře, kecá. Jenže jedna věc je podpořit, povzbudit, pochválit výkon zasluhující pochvalu a druhá je mazat někomu med kolem úst neřku-li huby ve chvíli, kdy to náhodnému kolemjdoucímu musí vyznít v lepším případě jako silná ironie, v horším jako automatická odpověď nastavený pro případ nepřítomnosti v kanceláři. Nebudu tu znovu propírat prohlášení Barborky on the Run, že se pokusí kvalifikovat na další OH ani Jakuba Maraton3ra, jenžto blahé paměti v létě 2010 na Běhej jako naprostý začátečníka prohlásil, že poběží následující rok PIM pod tři hodiny (o pár měsíců a nula naběhaných kilometrů později svůj názor poupravil na čtyři hoďky, kdy přednesl svůj takřka legendární plán, podle něhož mu v tom případě přeci stačí, když to celý poběží tempem šest minut na kilometr a na poslední dva nějak zrychlí!). Ty řešili jiní jinde už tolikrát, že bych se nutně musela opakovat. K tomuhle hejtu  mě vyburcovalo úplně jiné prohlášení. To jsem si takhle před pár dny narcisticky prohlížela statistiky u svých textů na Bezvaběhu, když mi padlo oko na blog s názvem Desítka za 40 minut (nebo tak nějak). Inu, to je už hodně smělý plán, obzvláště dá-li si ho za cíl žena (když se namátkově podíváte na výsledkový listiny desítek, který se běžely v posledních pár týdnech, zjistíte, že většina vítězek má čas lehce pod čtyřicet, případně brousí čtyřicítku). Každý, kdo aspoň trochu běhá a má soudnosti, co by se za nehet vešlo, ví, že desítka pod čtyřicet u ženský, to není jen tak. To vůbec není jen tak. Jedna věc je běžet deset kilometrů šestkovým tempem, jiná pětkovým a úplně, ale úplně jiná čtyřkovým. To není jako když se chcete zlepšit z hodiny a pěti minut na pětapadesát. Kdepak. 
Zvědavá na obsah, na to, jak takový trénink vypadá, jsem rozklikla a nevěděla, jestli se mám dřív smát nebo brečet. Autorka blogu Jana Ch. víc neběhá než běhá (za měsíc naběhá celých 70 km), osm kilometrů zvládne za padesát minut, ale je přesvědčená, že v červnu zaběhne desítku za čtyřicet. Potud ok. Každý máme své (více či méně reálné a splnitelné) sny, ale proč jí někdo proboha nenapíše, že je to naprosto mimo její možnosti?! Proč jí nevysvětlí, že to, co dělá, je volovina? Proč jí někdo neřekne, ok, tak si zkus tím tempem běžet kilometr! (Já nemůžu, protože nejsem na FB a kvůli tomu, abych někoho nasrala, si ho fakt zakládat nebudu.) Ne. Hezky Janu poplácáme po zádech a řekneme jí: jasně že jo, to dáš! I když je to asi tak pravděpodobný, jako že Maratone3 dá ten PIM pod tři. 

Proboha lidi, buďme soudní! Fanděme si, podporujme se, ale trocha brzd a protivah by neuškodila!

Běhání je savý sport a radost pohlcuje jako mycí houba vodu. Až se budete příště zaklínat tím, že vy ale běháte pro radost, uvědomte si, že z tý houby teče tím víc vody, čím víc ji ždímáte...

56 komentářů:

  1. :) !!!!
    NADHERA!!
    Vsak jsme se o tom bavili a uz jsem si rikal, ze bych napsal nejaky smirlivy "hejt".. nebot zrovna v minylych trech dnech, kdy jsem po ceste do prace dohonil nejake bezce a chvili s nimi bezel, povidal... zase zaslechl to klicove.. "ja NAROZDIL od tebe:)..:).. beham pro radost!"..OMG!
    Presne jsem si rekl, kde ti pouze "radostni" berou tu jistotu, ze me to netesi, nebo, ze me to tesi min nez je:).. Zavod je od toho, aby se zavodilo.. a to si kazdy muze byt jisty, ze si ho "uziju", at uz si pod tim slovem predstavuje cokoliv.
    Moc hezky napsany, dik! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuju tobě! :-) Víme co a víme jak, už se těším, až zase splkneme a tentokrát fakt na regulérním, dospělým pivem!

      Vymazat
  2. :-)) Dobrej hejt ! ...nenapadá mě žádný vtipný komentář, je to vtipný samo o sobě :-)
    R.

    OdpovědětVymazat
  3. mooc pěkné. Při čtení mi podvědomí vyplavilo "Dvanáct rozhněvaných mužů". Ale nevím proč.
    Běhám pro radost a nemám potřebu to nějak zdůrazňovat. (snad někdy manželce, aby pochopila že už zase nebudu na víkend doma, ale to se kompenzuje s "koupila jsem si krásný..."). I když ta radost je často následkem předchozího "utrpení" při překonáváné sebe sama. Možná je to poznat, několik lidí okolo začalo samovolně běhat taky. Pokud si někdo musí sám sobě dokazovat, že mu běh působí radost, je to jeho věc. Svoji radost si kazit nenechám. Pěkný den,
    Radomír

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) Já asi vím proč ;-). Přesně tak, hlavně se nenechat otrávit, já jsem teď asi tak o kilo žluči lehčí a hned je mi radostněji ;-) ;-)

      Vymazat
  4. Ja Ti nevim, ja to mozna nepochopila. Ja lidem nikdy nerikam, ze co maji v planu je blbost - mozna si nejsem jista, jestli to dokazi, ale jeden nikdy nevi. Proc jim podkopavat nadseni a viru? Treba je to tam fakt dotahne. A kdyz ne, tak si na to prijdou sami, coz je pro ne imho lekce mnohem cennejsi, skutecnejsi a prijemnejsi nez vsechny moje hejty ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nikoho nepodkopávám, ale kdybych přišla s tím, že si v sobotu namažu v Šárce na chleba Dana Orálka, plácala bys mě po zádech a říkala mi: "Jo, jasně! To víš, že jo! Máš na to!!" a nedělala si ze mě srandu?!

      Vymazat
    2. Kamarad by ti rekl.. "uz to nehul":)...
      Vis, ono v oblastech lepsich vykonu (at uz sport, veda, umeni..) nezalezi jenom na mire naseho usili, ale uz i na nasich dispozicich..
      Kdybych behal jako silenec, mel x treneru, poradcu, jedl jen to nejlepsi a soustredil se jen na beh.. tak ze me Kenan nebude:)..
      A to plati pro vetsinu z nas., a pokud nekdo tuhle zpetnou vazbu nedostane, tak nema kamarady.. nebo v te komunite je neco spatne:)
      na druhe strane silne verim, ze ubehnuti rady narocnych ultra je dosazitelne vetsine z nas.. protoze cil neni o rychlosti, nadani a schopnostech.. sice nadany a fyzicky spravne disponovany clivek to bude mit jednodussi.. ovsem verim, ze i my obycejni--starsi tatkove od rodin a mamy v behu -- mame velke sance!
      Proto ultra a uprimnym kamaradum zdar! 12:)

      Vymazat
    3. Honza: Jestli nekdo chape, ze dispozice cloveka limituji, jsem to ja :) Ja o sobe moc dobre vim, co je a co neni realne. Jen si to zkratka nedovolim soudit o nekom jinem. Ale samozrejme s mirou, viz. dale :)
      Jitka: Podle toho, jak moc Te znam co se tyce behu. Moc ne, takze bych bud mlcela (proste nevim) a nebo, kdyz bych Te znala a tusila bych, ze sance nejsou vysoke, mozna bych Ti i neco rekla (spis aby sis neco neudelala) a nebo bych Te proste nechala - proc ne? Kdyz pak budes potrebovat s nekym promluvit, abys prisla na to, kde muze bych chybka, ze se Ti to nepovedlo, rada se o svuj nazor podelim - pokud se zeptas :)
      Jako asi zacinam chapat, co Te stve. Mne to proste asi jenom nestve. Pokud nejde o zdravi, proste lidem do veci nekecam a spis se je snazim podporovat - kazdy musi sam vedet, co muze nebo ne. A jestli ne, tak se to sam musi naucit pochopit. Rikat nekomu, ze neco nezvladne - nevim, cemu by to mohlo pomoct. Bud bude zbytecne ustraseny, nebo na to stejne co nevidet prijde same a nebo, podle me dost casto, ho to naopak nakopne (coz je vlastne fajn, ale asi ne cilem). Ale tak to je proste muj pohled :)

      Vymazat
    4. Ted me to asi doslo, jak to hezky napsat. Prijde mi, ze je tenka cara mezi dobre minenou radou a "mozkomorem"... :)

      Vymazat
    5. Myslím, že nečteš pořádně a vidíš jen to, co zdvihlo mandle tobě - já jsou pro, abychom se podporovali, abychom se chválili a povzbuzovali, myslím, že je to skvělý, že to člověka motivuje a žene vpřed a je to jedna z nejkrásnějších věcí na běžecký komunitě jako takový. Zároveň ale volám po tom, abychom nebyli jenom sluníčkoví a pokud někdo přijde s jalovým nápadem, který je prostě mimo hranice vesmíru dotyčné osoby, aby přátelé a známí zatáhli za brzdu a přesměrovali jej do sjízdnějších vod, které budou nadále výzvou, ale ne takovou, která mu zlomí vaz (pro Janu Ch. by to aktuálně byla desítka pod 55 minut, např.; Bára by byla ideální adept na ultra, kde by mohla fakt zazářit, Jakub, to je prostě Kuba, má talent, ale nemá výdrž, třeba u něj přijde s věkem...)

      Vymazat
    6. Ale ja Ti rozumim. Jen se vsi uctou: Jak Ty to muzes vedet? ;)
      Ale jo, povzbuzeni k jinym typum aktivit nebo jinym cilum, urcite ano! Jen nemam rada cistokrevne hejtry, co to vidi jen negativne :) Nerikam, ze to jsi Ty, ani nahodou!
      Tak nakonec jsem to mozna fakt jen blbe pochopila ;)

      Vymazat
    7. Jedna a jedna jsou dvě, na tom se shodneme, ne? Vzhledem k tomu, že vím, že ty se kolem běhání motáš už hodně dlouho, mě překvapuje, že ty to nevidíš - sama přeci víš, že každý máme své limity...
      Nedosažitelné cíle nemotivují, ty vedou spíš k tomu, že člověk dané činnost nadobro zanechá...

      Vymazat
  5. Joooo Jitko, jsi na stejné vlně. Já se na takový hejtík chystal také... Ale tak nějak smířlivější. Pokusit se popsat rozdíl mezi sportovcem a turistou na těch 100km závodech. Ještě jsem nějak nenašel dost argumentů.
    Plně ti rozumím, někdy mě z reakcí lidí napadne, že to s tím závoděním přeháním. Že bych se měl snažit o trochu méně možná. Nebo já nevím... :)
    A právě ten alibismus mi na tom vadí nejvíc - že už není v módě se gentlemansky porvat s kamarádem o vítězství, ale doběhnout po něm a nesportovně a vyloženě negentlemansky prohlásit: Já si to užíval.
    Honza Bartas

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neříkej, že nejsem smířlivá? Já! Takový holubičí povaha ;-) Ale vážně, sepiš, ať nejsem za Heroda radostných běžců sama ;-)

      Vymazat
    2. Prosim napis, napis.. ja si ho tentokrat prectu opatrne.. nejlip pres Jitku.. nebo az po Ronde:)...protoze.. jak rika J. my jsme sice nadsenci, ale casto vymetame ty zadnejsi pozice:)... Nicmene.. na zavodech se rvu ze vsech sil..a kdo me predbehne.. predbehl me pravem.. dal jsem do toho vsechno..:)
      [.. ovsem v smyslu zprofanovaneho.. "uzival jsem si to" na plny pecky..:).. vzdyt jsem k tomu zavodu pilne behal a usiloval o to..:)]
      MSF! Smirlivejm hejtum zdar! Vitej v Cechach!! 12:)

      Vymazat
  6. :-) ja bych ti to okomentoval ale mam to zakazany od jiste doby se vyjadrovat na tyto kontroverzni temata. Zdravim vsechny co maji pred startem zavodu neco bolaviho nebo chlastali celou predchozi noc, neasi!! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-D Okomentuj, však tvůj hejt mě před časem motivoval k "vrstvenému" hejtu na tebou nakouslé téma... (a bolavou mám kyčel a záda, v sobotu to bude dobrej punk, byť pít nemůžu...)

      Vymazat
  7. Ach jo, ja tenhle prispevek asi budu muset prestat cist :) Chodim na zavody si je uzit. Je mi srdecne jedno, jestli budu posledni nebo predposleni. Nechapu, co je na tom spatneho. Dyt ja vam ty hezke casy preju. Ale proc bych si mela sypat popel na hlavu, ze jste lepsi? Dyt je to super, preju vam to a obdivuju vas! Ale rada bych mela taky radost ze sebe. Kdyz uz nevyhraju, tak se snad muzu radovat z toho, ze jsem si to vubec zvladla, ze vubec beham a ze jsem si to uzila, ne? Neberte mi to! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikdo ti nic nebere! Proboha, dyť já taky brousím chvosty, jsem pomalá, ale dávám do toho všechno, co tam je (a mnohdy i to, co není). Na závod se jdu poprat sama se sebou, prodat, co jsem do toho nasypala v tréninku a ano, užít si to, bavit se - ale primárně závodit. Užívačka s kámošema - od toho jsou společenský běhy...
      Špatnýho na tom samozřejmě není nic, jen přístup: "kochám se na závodech" nechápu a nerozumím motivaci k podobným radovánkám...

      Vymazat
    2. :) To jsem rada. Ja zase nechapu, proc zavod musi byt vzdycky az na doraz ;) Motivace je si to uzit :D Ale chapu, ze to nechapes - taky jsem mela obdobi, kdyz jsem zavod zavodila a i ted si obcas nejaky skutecne zazavodim. Ale proste ne vsechny. Ale nechapu, co Te na tom muze stvat. Jestli ja jdu, nebo nejdu nadoraz prece absolutne nijak neovlivnuje Tvuj beh, ne? Mne je uplne sumak, proc ty lidi prisli na zavod - pokud tam nedonesli bombu :D

      Vymazat
    3. Ale to je asi jedno. Proste jsem vstrebala Tvuj prispevek a je to, jak to je. Kazda to vidime jinak, to je cely. Mir s Tebou, at se Ti dari na zavodech i v treninku. Urcite se zase brzo uvidime! :)

      Vymazat
    4. Jasně, já už vím - tady musí zaznít jedno: motivace je vedlejší, podstatný je zážitek, co mě štve, je, když mi někdo říká: "Ale JÁ si to přišel užít!" tónem, který jasně vyjadřuje zenovou nadřazenost nad ubožáky, co si tam přišli pohonit ego a rozdmýchat testosteronek. Chápeš? Mír i s tebou, pochopitelně ;-) Jen co děti a stará dobrá Anglie dají, sejdeme se v hospodě ;-)

      Vymazat
    5. A jedno to není, konečně nějaká rozumná internetová diskuse s někým, kdo má nějaký názor a umí si ho obhájit. Jak osvěžující! (bez ironie)

      Vymazat
    6. Budu si davat pozor, jak to rikam :D

      Vymazat
    7. To já musím samozřejmě taky, většinou rychlejc mluvím než myslím a s postupem času se mi to přelilo i do psanýho projevu ;-) (12 potvrdí, že o první verzi tohohle textu jsem mu psala už v pondělí ráno, tentokrát jsem si fakt dala na čas, protože přesně vím, jak by to dopadlo, kdybych odbouchla první verzi dopsanou v neděli v noci ;-) A nuly a jedničky jsou svině, když dojde na tón a čtení mezi řádky... ;-)

      Vymazat
    8. :D Aspon me to vyburcovalo neco napsat konecne. Porad jen tise ctu... :)

      Vymazat
    9. To já musím samozřejmě taky, většinou rychlejc mluvím než myslím a s postupem času se mi to přelilo i do psanýho projevu ;-) (12 potvrdí, že o první verzi tohohle textu jsem mu psala už v pondělí ráno, tentokrát jsem si fakt dala na čas, protože přesně vím, jak by to dopadlo, kdybych odbouchla první verzi dopsanou v neděli v noci ;-) A nuly a jedničky jsou svině, když dojde na tón a čtení mezi řádky... ;-)

      Vymazat
  8. Pobavilo, Konecne to nekdo napsal, jak to skutecne vidi a ne jak se od nej ocekava. Myslim, ze by sis ten Facebook mohla zalozit a neco tam napsat. Asi bys tim nasrala tak pulku facebooku, ale ta to potrebuje, stalo by to za to a byla by sranda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Jednak jsem poctěna, že někdo jako ty čte to, co píše někdo jako já a do druhé nohy jsem fakt ráda, že jste to zhusta pochopili tak, jak to bylo myšlený :-)

      Vymazat
  9. tenhle hejt ma jedinou chybu, a sice, že jsem ho nenapsala já!! :D tedy aspoň co se obsahu a vyznění týče, stylistiku a vtipnost máš jedinečnou - jen tiše závidím :) ten závodní alibismus mě dokáže vždycky spolehlivě vytočit.. hejtům zdar :) Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky!! Jsem rudá až na zadku (jak málo stačí ke štěstí :-D) Nazdar! ;-) ;-)

      Vymazat
  10. Krásně napsaný ... s tím "běháním pro radost" bych ale trochu polemizoval, protože spíš prožívám radost z běhání, jako "dlouhodobé soustavně prováděné činosti" :-) Vlastně můžu i říct, že taky "běhám pro radost", protože mi běh přináší radost do života. Radost mi udělá dobrý čas, osobák, to určitě, ale to jen na krátko. Jestli budu 40. ze 100, anebo 41. ze 100 je mi opravdu jedno. Jo a abych se radoval při samotném běhu, to jsou vzácné okamžiky, kdy se musí sejít víc věcí dohromady. Těším se v sobotu! :-) tb

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všichni běháme proto, že nás to baví a že nám to přináší radost, to je přeci samotná podstata jakýhokoliv koníčka! Tak proč mají ti, co běhají méně pocit, že běhají lépe?

      Vymazat
  11. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  12. Krásný hejt a úplně jsem se v něm našel :-)) Souhlasím s tb - má radost z běhání pramení z možnosti provádět běh jako dlouhodobou činnost, kterou na rozdíl od spousty jiných lidí provádět MOHU. Ten, kdo jednou v životě prožije pár desítek dní v sádrovém krunýři a poté na kolečkovém křesle, si tu radost užívá dvojnásobně až stonásobně. Vůbec se nestydím za to, že některé závody si jdu užít a ještě během běhu ostatním udělám pár (desítek:-))))fotek. Prostě mi to dělá radost a snad některým, kteří se následně ve fotogalerii najdou, také. Také některé závody běžím na krev, taky mě udělá radost, když dosáhnu nějakého pěkného času či PB, jen už to pro mě není prvoplánově tak důležité jako ta celková radost z možnosti běhat - ono stačilo totiž málo a spoustu z vás (spíše všechny z vás) co sem Jitce píší, bych vůbec neznal. A z toho že vás znám mám také radost i když jsme každý jiný a každého štve něco jiného :-)) Tak že opravdu běhám pro radost a vím, že ostatní běžci také, jen mám pro svou radost svůj specifický důvod a ty Jitko pro svou radost také :-) Tak že závoďákům i závodním alibistům ZDAR! Nazdar :-)))
    Jitko, přeji ti hodně pohody a radosti ze sobotního Šutru :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, provedu! A jak jsem psala T-B, všichni běháme pro radost, všechny nás to baví, všichni se těšíme z pohybu, jinak bychom to nedělali a ti, co takhle nemají, by se měli poohlédnout po - pro ně - zábavnějším způsobu trávení volného času (nevím, jak ty, ale já ho mám fakt minimum a plácat ho na něco, co mě sere, mi přijde zhusta kontraproduktivní). A závody - ano, jistě, děláš to tak, jak tě to baví, ale cpeš okolí, že TY to ale děláš proto, aby ses POBAVIL? Jako kdyby to tvé okolí dělalo pro co - pro infarkt ze vzteku ve čtyřiceti?!

      Vymazat
    2. Ano Jitko, máš pravdu, dělat něco co tě zhusta ani za mák nebaví (a navíc ve volném čase), je kontraproduktivní. Každý je pánem svého volného času a je jen na něm jak ho využije. A je moc dobře, že všichni, kteří tady píší, ho využívají proto, aby se cítili lépe, aby měli ze svého života radost.
      A ode mě veliká gratulace k pěkně zaběhnutému Šutru :-) a parádnímu umístění na bedně!

      Vymazat
  13. A není to náhodou úplně jedno ?
    MichalF

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje maminka říká, že jedno je jen kolečko u trakaře.

      Vymazat
  14. Moc vtipně napsané :-) Každý má různé cíle a některé jsou asi fakt nereálné. Ale třeba Barborce on the Run fandím. Sice nevěřím, že zaběhne limit na olympiádu, ale líbí se mi, kolik energie do běhání dává a kolik velkých maratonů po světě běžela.

    OdpovědětVymazat
  15. Tak jsem to trochu s křížkem po diskuzi přečetl i s celou diskuzí, krásně jsi to sepsala, adrenalin ze sebe dostala, ale stejně pořád moc nevím co Tě tak hejtuje na tom, že někdo je prostě jinej, prostě tu soutěživost nemá tak silně zakódovanou. Pro radost běháme určitě všichni, a jedna podskupina běžců ještě navíc k tomu pro radost i závodí, soutěží, soupeří, poměřuje se nejen se sebou, sleduje ten výkon který musí být stale rychlejší lepší, delší, těžší. Ten VÝKON a růst jako náboženství dnešní doby. To je přece nějaké obecné nastavení jedince. Ale, že bych musel hodnotit jestli závodní či nezávodní/rekreační přístup k běhu či k životu obecně je lepší či horší? To už jsem taky četl, že ten kdo nezaběhne 10k aspoň pod 45min, či maraton kolem 3h nemá na závodech co dělat. Jsem pro symbiózu soutěživých i nesoutěživých běžců, běžců s reálnými i nereálnými plány..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nečetls pozorně. Stejně jako mnozí další jsi přestal pořádně vnímat, co píšu, ve chvíli, kdy sis udělat tenhle názor a závěr. Hejtuju to, že mi někdo tvrdí, že JEHO běhání je lepší než moje, protože ON na rozdíl MĚ běhá ale pro radost. Chápeš? To mi vadí. Protože já pro tu radost běhám taky. A ano, někdo je závodní typ někdo není. Proč ti, co nejsou, ale na závody chodí?!

      Vymazat
    2. Protoze je to spolecenska udalost! :)

      Vymazat
    3. Stojím si za svým názorem, že pokud člověk nechce závodit, není důvod, aby se závodů účastnil jako běžec. Může pomoct v zázemí, může zafandit, ale aby někdo šel do závodu s tím, že on ale nezávodí rád, on na to není... ?!

      Vymazat
    4. Jak vlastne definujes "zavodeni"?

      Vymazat
    5. Jako snahu podat v daný moment co nejlepší výkon.

      Vymazat
    6. Pak ale vcelku všichni na závodech závodí ne?

      Vymazat
    7. Tohle je fakt diskuse na dlouhe lokte :) Otazka je, co je nejlepsi vykon... Stejne jako v zavode rozkladas sily, abys ve vysledku zabehla co nejkratsi cas (na 5km nevystrelis sprintem, ale tempem na 5K), muzes se na to podivat z jineho meritka. Muzes si v roce rozlozit vykon na jednotlivych zavodech, abys v tom roce treba ubehla co nejvic km, nebo co nejrychleji jeden z tech mnoha zavodu. A nebo pokud jeste posuneme meritko, muzes treba rok behat na zakladni vytrvalost (pomalu), abys nabehala a dalsi rok zabehla lepsi zavod, nez kdybys ten predchozi rok tu vytrvalost nevybudovala... Myslim, ze je to jen otazka toho, co je pro koho dulezite a co pro koho znamena ten nejlepsi vykon. Pro me je nelepsi vykon to, ze beham, ze se zotavuju z toho, co mi zivot prinasi a uzivam si to, nevzdavam se. Pro Tebe to muze byt zabehnout kazdy zavod, na ktery jsi prihlasena, co nejrychleji, bez ohledu na dalsi zavody. Proc ne :) A kdyz mam ten svuj cil jiny nez Ty, tak prece kvuli tomu neprestanu chodit na zavody, ne? Co Ti vlastne vadi na tom, ze tam jdu a nebezim naplno? Mas pocit, ze tim snizuju Tvuj vykon?

      Vymazat
    8. Naposledy, protože už mě to nebaví: běhej si co chceš a jak chceš, dokud mi nebudeš tvrdit, že tvoje běhání je proto lepší než moje, je mi to u zadní části těla.

      A končím, tohle je pes jitrničku sežral.

      Vymazat
  16. No ano, ale jedním dechem zároveň to sportovní či závodní běhání stavíš výše nad to nezávodní? Kdo nechceš opravdu závodit na závody nechoď. Závody dnes to je ale daleko víc "event" než "race" už se tam nesejde 30 lidí ze špičky jako před 30 lety, ale 300 lidí, tisíce lidí. A jestli je to dobře nebo špatně je zase věc názoru. Nemusíš tak jít proto že chceš závodit s někým, ale třeba proto, že tě houf přinutí se víc hecnout, běžet dál etc. Ve výsledku je to přece taky závodění, proč by to nemohlo člověka těšit stejně? Ale jak naznačuje Summer "závodění" je prostě široký pojem. Máš ale pravdu, že diskuze je už trochu jiným směrem než byl původní hejtík..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Znovu a úplně nejjednodušeji, jak jen to dokážu:
      Vadí mi, když mi někdo tvrdí, že ON ALE BĚHÁ PRO RADOST na rozdíl ode mě (a já běhám jako pro nasrání?!) a že ON SI TO JDE ALE UŽÍT! (a já jdu co? Nudit se?)
      Pleteš si můj příspěvek s tím Honzy Bartase, který šel ještě dál a volal znovu po soutěživosti v závodech.
      To, že se ze závodů dělají eventy a akce pro všechny... to mi je proti srsti, ve fotbale ti taky nikdo ani na blbým plácku nebude jen tak čutat do meruny, ale bude snažit hrát tak, jak jen to půjde, v plaveckých závodech nenajdeš nikoho, kdo sotva odložil křidýlka a na tenisový turnaj si taky nikdo nejde zaplácat pro radost a ještě není dotčenej, že to tak nevidí ostatní...

      Já jsem výkonnostně slabší běžec, lepší nikdy nebudu, protože už teď dávám běhání nejspíš možné maxmimum, ale NIKDY nepolezu na závod, pokud nebudu připravená tam nechat všechno. Pro mě osobně by to bylo znevažování soupeřů a pohrdání prací pořadatelů. Jednou je to závod. Pokochat se, poveselit se s přáteli, proběhnout se - to můžu kdykoliv. Na závodě je čas se zmáčknout. Můj názor. Má pravda. Mé přesvědčení. Nikomu NIC necpu, nikoho nepřesvědčuju. A možná by tě (nepříjemně, protože ty to máš jinak), překvapilo, že skutečně nejsem jediná, kdo to takhle vidí.

      Proč to tebe tak štve?

      Vymazat
    2. A dál navrhuju probrat to v příští hospodě u piva. Myslím, že se míjíme. Ty o koze, já o voze.

      Vymazat
  17. Naposledy, protože už mě to nebaví: běhej si co chceš a jak chceš, dokud mi nebudeš tvrdit, že tvoje běhání je proto lepší než moje, je mi to u zadní části těla.

    A končím, tohle je pes jitrničku sežral.

    OdpovědětVymazat
  18. Mě to asi štve proto, protože je mi výkonostní a vrcholový sport, jeho medializace a glorifikace protivný. Dobrý s tím to už fakt můžem uzavřít, na tom se shodnem, každej ať si běhá jak je to pro něj osobně ok, necpe to druhým a respektuje přístupy a motivace ostatních. Howhg.

    OdpovědětVymazat

Omlouvám se za kontrolu, ale nějak se mi nepříjemně rozmnožil spam. Díky!