čtvrtek 13. března 2014

Walking on silver lining

silver lining
n.
A hopeful or comforting prospect in the midst of difficulty.

[From the proverb "Every cloud has a silver lining".]
(http://www.thefreedictionary.com/silver+lining)

Mluvila jsem s H., prý se teď nacházím ve fázi, kdy vidím to světlo na konci tunelu a není to lokomotiva. Ráda mu to věřím, protože...  

Před téměř dvěma týdny jsem, zdá se, vyběhla do léta naposledy. Břichu se valivý pohyb vpřed vůbec nelíbil a i když Running and Pregnancy slibovalo, že to půjde i v sedmým měsíci, který klepe na dveře (a vstoupí v sobotu), tak za sebe už teď můžu říct, že nepůjde. OK, já bych i zkousla tempo nad osm minut na kilometr, jen abych udržela tepy pod 80%maxTF, snesla bych i to, že musím během čtyřiceti minut dvakrát čůrat (a to jdu ještě dvakrát než odcházím a radši nepočítám kolikrát, když přijdu), ale břicho začlo fest bolet. A jsou prostě limity, který nehodlám pokoušet. Tohle je jeden z nich.

Jinak se naší (opět bezejmenné) holčičce snad daří dobře. Podle poslední kontroly si šprťácky drží stejné datum porodu, já velrybovatím den ode dne víc a víc (abyste si nemysleli, že přeháním, váha minulý týden ukázala +16kg) a schizofrenně se ve mně pere obrovská touha znovu běhat s tím, že si nějak nedokážu představit, že ještě někdy vyběhnu. A že to budu dělat denně. A ještě dýl než hodinu. Nebo třeba dvě. Nebo tři. To jsem jako zvládala? To jako jak? Ba co hůř, to jako proč?!

A pak si k, teď už čím dál výjimečnějšímu, duchaprostému točení nohou na rotopedu pustím něco takového
a každá buňka mýho těla, každá zatracená masochistická buňka mýho těla, chce mít zase tu možnost se ráno poprat s únavou a nechutí a leností, obout se a vyrazit a vrátit se s pocitem, že začínám další den vítězstvím. Nad tím nejnebezpečnějším a nejzákeřnějším soupeřem, který vás dokáže srazit na kolena tak, že je občas strašně těžké znovu vstát a pokračovat. Nad sebou samou.
Není to o časech, není to o kilometrech, je to boji - o tom, že něco máme pevně ve svých rukou, o cílech, který si stanovíme a dosáhneme jich, o tom bezedným, bezbřehým uspokojení, který v tu chvíli cítíme. A který může trvat jen pár minut. Když máme štěstí, vydrží nám zbytek dne, někdy dokonce i pár dalších.

Takže: to jako proč? Proto. Právě proto.